Wilhelm Berliner
Doktor Wilhelm Berliner (narozen 1. května 1881, zemřel 17.2. 1936 ve Vídni) byl generálním ředitelem pojišťovací společnosti Fénix a s touto institucí je spjat celý jeho celý profesní život.
Je kontroverzní postavou pojišťovnictví meziválečného období na území Rakouska Uherska. Na jedné straně vybudoval z větší rakouské pojišťovny nadnárodní pojišťovací ústav, který měl například v meziválečném Československu zcela dominantní postavení v životním pojištění a působil i v řadě dalších evropských zemí. Nekrology, které vyšly ihned po jeho smrti, jej líčily jako pojišťovacího a finančního odborníka, který se velmi zasloužil o rozvoj pojišťovnictví v Rakousku Uhersku a jeho nástupnických státech. Na druhé straně měl pád jím vybudované pojišťovny Fénix, ke kterému došlo okamžitě po jeho smrti v roce 1936, velmi negativní dopady. V řadě zemí, například Německu, Maďarsku, Polsku a Jugoslávii, muselo dojít v důsledku úpadku pojišťovny Fénix ke změnám pojišťovacího zákonodárství. Ztráta, kterou pojišťovna Fénix způsobila československému hospodářství, byla téměř stejně velká jako státní příspěvek na podporu ve nezaměstnanosti v letech 1932 až 1935 a po propuknutí aféry Stavisky ve Francii přirovnal list Československá obrana ředitele Fénixu dr. Berlinera ke Staviskému a nazval ho veřejným nepřítelem č. 2.
Do první světové války bylo jméno dr. Berlinera ne příliš známé. Jeho závratná kariéra začala za první světové války. V této době většina pojišťoven omezuje činnost v nejistotě, zda průběh životního pojištění osob, které se zúčastnily války, neotřese jejich finanční situací. Fénix však na popud dr. Berlinera začíná s rozsáhlou propagací životního pojištění právě příslušníků branné moci a zavádí životní pojištění na válečnou půjčku. Podnikavý dr. Berliner má za cíl zdar úpisu válečné půjčky, která by jeho osobě pomohla dostat se na přední místo v rakousko-uherském finančnictví. Skončí-li válka vítězně pro ústřední mocnosti, budou ztráty Fénixu nahrazeny z válečných náhrad, zvítězí-li trojdohoda, dojde, jak věří dr. Berliner, ke státnímu peněžnímu bankrotu, jímž bude i Fénix zbaven svých závazků znehodnocením měny. Do bezprostřední doby poválečné vstupuje Fénix již v povážlivé finační situaci, z níž ji skutečně vysvobozuje katastrofální znehodnocení měny v Rakousku. Dr. Berliner vychází z této situace jako vlivný finančník nového Rakouska. Zajímavé je, že se mu podařilo dosáhnout toho, že Rakousko, na rozdíl od jiných zemí postižených vysokou inflací, například Maďarska a Polska, neprovedlo po stabilizaci měny valorizaci předinflačních životních pojistek.
Po skončení války šlo Dr. Berlinerovi o to, aby pojišťovnám se sídlem ve Vídni, bylo dále dovoleno působit na území nástupnických států Rakouska Uherska, zejména pak v Československu. Nechal se jmenovat rakouskou vládou expertem pro mírová jednání v Saint-Germain a podařilo se mu prosadit, že nástupnické státy umožní činnost rakouským pojišťovnám po dobu dalších deseti let. Též intenzivně prosazoval prostřednictvím rozsáhlých propagačních akcí, aby nástupnické státy převzaly přiměřenou část předválečného dluhu. Jeho činnost byla již v prvních poválečných letech v Československu vnímána negativně a v roce 1920 byl veřejně pranýřován v parlamentu dr. Tusarem. Dr. Berliner měl však i v Československu řadu vlivných přátel, a proto kroky proti němu podniknuté vyzněly do prázdna.
Jím vedená pojišťovna Fénix rozpoutala na trhu v Československu dosud nevídaný soutěžný boj. Zavedla poskytování nejrůznějších prémiových slev, získatele pojištění honorovala značnými benefity a výměnou za pojištění různých spolků jim poskytovala různé peněžní i nepeněžní dary.
Přestože pochybnosti o finančním zdraví pojišťovny Fénix v Československu i v jiných zemích panovaly již od počátku třicátých let, teprve smrt Dr. Berlinera v roce 1936 znamenala její konec. Již 36 dní po jeho smrti vyhlašuje rakouská vláda opatření na sanaci Fénixu a 8. dubna vstupuje do likvidace.
Zdroj: Ročenka Československé soukromé pojišťovnictví rok 1934 až 1936
